Byli jste na závodech ve Svatoslavi? My ano!
Tentokráte byla trať H10N (nejen) pro Božíka trošku náročnější a tak po dlouhé době nestál na bedně - obsadil ale dle mě výborné páté místo s minimální ztrátou na vítěze.
Po závodech jsme se neváhali zapojit do místní Drakiády.
Náš drak byl bezkonkurenčně nejrychleji ve vzduchu a také nejvýše létající - používáme totiž speciální naviják a ševcovskou nit dlouhou přes 600m.
Bohužel náš drak také skončil jako první na stromě - a začala zábava pro místní domorodce nevídaná - jali jsme se draka zachraňovat.
Protože zahrada a strom, na kterém drak přistál, hledá momentálně nového majitele, nezbylo nic jiného než zdolat ostnatý plot - vylézt na strom byla proti tomu "brnkačka".
Drak se "jak na potvoru" usídlil v koruně stromu a obmotal se kolem několika větví. Jen tak rukou sundat nešel - nedosáhli jsme na něj - vypůjčili jsme si proto od pořadatelů několik opékačů na špekáčky a jimi si pomáhali.
Asi po půl hodině marné námahy jsem si vyprosila od dalšího místního obyvatele novou pomůcku - štafle. Ladík pracoval opékačem ze stromu a já z protisměru ze štaflí - tak se nám podařilo draka konečně sundat.
Vyhráno jsme ale neměli. Kluky čekala nebezpečná cesta zpět přes ostnatý plot. Ladík na něm ztratil na chvíli rovnováhu a dopadl poněkud nešťastně - držel se rukama větve stromu a visel za tepláky napíchlý na plotě - chvíli mi trvalo, než se mi jej podařilo z této pro něj nepříjemné pozice vysvobodit. Měl velké štěstí, že měl roztrhlé jen ty tepláky. No a při posledním seskoku z plotu mu zase v cestě stála větev, kterou přehlédl - tak jsme jej jeho rodičům vraceli z výletu nejen s roztrhlýma gatěma, ale taky pořádným monoklem pod okem. Jsem zvědavá, zdali s námi bude moci příště zase jet.
Místní obyvatele naše záchraná mise zaujala natolik, že jsme od nich obdrželi zdarma špekáčky k opečení s horkým čajem, diplomy a také pozvánku, abychom za nimi nezapomněli zavítat i příští rok. :)